S oblibou říkám v žertu, že začnu cestovat do vzdálenějších světových destinací, až někdo vyrobí teleport. Mořit se desítky hodin v busech, letadlech, lodích, pche, nic pro mě, vždyť já nevystojím ani delší frontu v Kauflandu. Ten teleport by se mi ale hodil i v místních poměrech.
Musel jsem se počátkem prázdnin vypravit do prodejny hutního materiálu v Ostravě. Je to kousek, jenže ouha. Ostravu asi ovládli separatisté, vyhlásili nezávislost na Česku, strhli všechny mosty a rozbořili přístupové cesty. Jinak si to neumím vysvětlit.
Předem jsem věděl, že po dálnici se do OV nedostanu, neb se naše pár let stará a pekelně zfušovaná magistrála právě záplatuje. Volil jsem tak cestu od Rychvaldu, ale to jsem si nepomohl. Hrušovská křižovatka uzavřená, rozkopaná. Následující sjezd v Mexicu dopravou zkolaboval, neprůjezdný. Další přístupová cesta do centra kolem Bazalů na most Pionýrů. Ehm, rozkopaná, uzavřená. Nakonec jsem se protáhl až kolem slezské radnice a do centra jsem se dostal po Sýkorově mostě. Zdaleka ale nebylo vyhráno. Každá druhá křižovatka, budu se opakovat, rozkopaná, uzavřená.
Chápu, že prázdniny jsou ideální dobou něco rekonstruovat. Zaráží mě ale, že v Ostravě nefunguje žádný stratég či koordinátor, který by jednotlivé rekonstrukce časově sladil. Rozbít a uzavřít v jednu chvíli vše, to je známkou anarchie a diletantství.
Mám Ostravu celkem v malíku a dokážu kličkovat i bočními uličkami. K prodejně jsem se tak nakonec probojoval a koupil jsem, co jsem potřeboval. Co ale chudáci přespolní. Ti se do severomoravské metropole dostanou opravdu leda teleportem.
