Počasíčko

Počasíčko. Archivní televizní pořad, v němž lepé děvy odkládaly svršky, až nakonec „moderovaly“ jen v rouše Evině, byl jedinou „předpovědí počasí“, kterou jsem byl ochotný sledovat. Jinak absolutně nechápu tu posedlost meteorologií hraničící s náboženstvím. Z rosniček jsou celebrity a bulvár o nich píše na titulních stránkách, starší generace hltá rozhlasové a televizní předpovědi, mladší aplikace v mobilech. Jeden z mých nej přátel se také infikoval. Mnohokrát přišel na naše společné akce jinak ustrojen než já, protože se před odchodem díval do aplikace, zatímco já na oblohu. Přesto appky nezavrhl a dál na akcích oznamuje, že se nám nad hlavami aktuálně prohání hromy, blesky, trakaře, ačkoli se zrovna grilujeme ve slunečné výhni.
Chápu, že existují různá odvětví, která na počasí stojí a padají. Takže ty předpovědi potřebují, a kde je poptávka, tam je nabídka. Taky věřím, že existují sofistikované (a draze placené) systémy, které počasí jakž takž předpoví. Ale tak den dva dopředu. Dlouhodobé předpovědi jsou věštěním z křišťálové koule.
Samozvaní věrozvěstové nás po sněhuprosté zimě strašili, že nás čeká extrémně suchý rok. Ne že bych jim věřil, ale po zkušenostech z loňska, kdy bylo opravdu sucho a dokonce mi vyschla studna, jsem se připravil. Vytáhl jsem celou baterii objemných barelů a od jara jsem poctivě zachytával každou kapičku dešťové vody, abych měl v létě čím zalévat. Léto je tady... a realita? Barely už několik týdnů přetékají, moje zahrada připomíná bažiny z majorozemanovské epizody Bestie a krom standardního jezírka s rybičkami mám i několik nových, nezamýšlených. Půlmetrovou promočenou trávu nelze technikou požnout a kosu vytahovat nehodlám. A den co den svádím boj s invazí deštůmilných slimáků, kteří berou mou úrodu útokem.
Když už v létě televize vytahují z archivu ty své Chalupáře, Hospody a podobně, navrhuji, aby vytáhli i pořad Počasíčko. Alespoň by při něm frustrovaný zahrádkář přišel na jiné myšlenky.