Oslovil mě kolega, že by bylo fajn napsat oslavný článek o rodinné výstavbě. Že prý ve městě vyrostlo loni mnohem více baráků než v letech předešlých, jupí. „Oslavný?!“ vytřeštil jsem oči. „Ty vole, dyk to je průser, za který nám příští generace plivnou přes urnu do ksichtu.“
Nejsem žádný hipísák a eko terorista, který se přiváže řetězem ke stromu, jakmile uzří dřevorubce. Ale myslím dopředu. Když otec, blahé paměti, sázel ovocné stromy, říkával, že je nesází pro sebe, ale pro mě. Protože až začnou pořádně plodit, už tady nebude. Svatá pravda. A tak i já teď sázím stromy pro své potomky. Jenže většina lidí takhle neuvažuje, jsou krátkozrací.
Za posledních 50 let zmizelo v Česku kvůli výstavbě, laicky bylo zabetonováno, 3 000 000 000 metrů čtverečných (tři miliardy m2) půdy. To je pro info rozloha celého Karlovarského kraje nebo šest celých měst Praha. Něco zaplácly nové silnice, něco fabriky, sklady, výrobní haly a nemalou část spolkla rodinná výstavba. Protože v poslední každý, do má díru do zadku, chce bydlet ve svém. Ti, co na to maj... mafiáni i slušní byznysmeni (stačí zajít do šatníku, prošmejdit kapsy v několika sáčcích, kam si ukládají drobné na sváču a tak, a mají hotovost na rezidenci). Ale staví i ti, co na to nemaj. Prostě se zadluží do třetího kolene. A nespočítají si, že v době, kdy budou dluh splácet jejich vnuci, už pastouška postavená za měsíc z papundeklu stát nebude. Zůstane jen zplundrovaný pozemek. A kam to povede, jaký průser z toho bude (nebo už je)?
Ubývá půdy, která při lijácích zachytává vodu. Takže se teď každou chvíli sebemenší stružka rozlije a lidé v okolních domech nahazují udice v obýváku. Za to nemůže El Niño, ale lidská debilita. Volně žijící zvířata se nemají kde nažrat, včely co opylovat. Skoro každý novodobý kolonizátor vesnic má kolem baráku anglický pažit, tam si ani Mája nevrzne.
Počet obyvatel Česka nepřibývá, spíše naopak. Tak kde všichni, kteří si teď tak horlivě staví příbytky, bydleli? V zemljankách? Prdlajs, ve městech. A s těmi bude co? Byty a celé domy se budou postupně vylidňovat a zůstanou nám města duchů. Prázdné baráky, o které se nebude chtít nikdo starat.
Sám žiju na vsi (ve více než 200 let staré chalupě, rod tu žil mnoho generací) a sleduju, jak i naší dědině dává budovatelské úsilí na frak. Rád si vyrazím se psem na prochajdu, zatím to ještě jde. Projdu se pěšinou v polích, omrknu nějakou tu srnu na louce, juknu do lesíku. Kam půjdu za pár let? Po asfaltce uprostřed anonymního satelitu a budu se kochat leda sádrovými trpaslíky za ploty. Fakt pěkně vyhlídky, díky, nechci.
čtvrtek 26. ledna 2017
čtvrtek 5. ledna 2017
Totalita 2.0 (upgrade)
Před měsícem mě nasejřila Poslanecká sněmovna schválením
protikuřáckého zákona. Ten jde nyní do Senátu, tak se k tématu vrátím. Všechny
argumenty protikuřáckých inkvizitorů totiž mají větší trhliny než černobylský
reaktor. Tak si je hezky rozebereme.
V zahulených
hospodách trpí nekuřáci, kteří dostávají z pasivního kouření kašlík a domů
chodí jako vyuzené tresky.
Na to se dá říci jediné: Když jim to vadí, tak ať do
kuřáckých doupat nelezou! Já třeba v životě nebyl v gay baru. Není to
lokál mé letoře blízký. Ani jsem nebyl v michelinské snobárně, kde
dostanete maso velikosti poštovní známky, tři kuličky hrášku a zbytek talíře
vám pocintají barevnými klikyháky. Není to lokál mé letoře blízký. Ale i tyto
podniky svou klientelu mají. Proto existují bary a restaurace mnoha druhů a
stylů, aby si v nich každý našel to své.
Kouření je nemoc,
poškozuje zdraví.
Kdo z úst vypustí blbost o „nemoci“, je sám chorý -
mentálně. To komentovat nehodlám. O tom, že čvaňhák poškozuje zdraví, už by se
polemizovat dalo. Ne všechny studie a výzkumy jsou jednoznačné a existují i diagnózy,
které kouření naopak eliminuje. Ale OK, protentokrát přistoupím na argument, že
kouření zdraví poškozuje. Jenže sorry, pánové a dámy, je to mé zdraví a má
volba. Pokud je člověk svéprávný, o svém životě a zdraví rozhoduje sám. Třeba i
tím, jestli si dá bůček nebo otruby, jestli si půjde zacvičit nebo proleží
odpoledne na gauči, jestli si při práci s rozbrušovačkou vezme ochranné
pomůcky nebo jestli bude ocelovou traverzu v desetimetrové výšce řezat
v cuklích a trenclích.
Léčba následků
kuřáckých neduhů stojí stát nemalé peníze.
Hmm, já třeba nesportuju, jsem na to levej. Na druhou stranu
jsem nikdy neměl přetržené vazy a dosud mi v těle nerupla jediná kůstka.
Jak já přijdu k tomu, že si někdo při sportu
zpřeráží v lepším případě haksny, v horším páteř a skončí na
kriplkáře? Tohle léčení peníze nestojí? Zakážeme kvůli tomu sportování? Á
prospos, jedním ze sloganů na krabičkách (a argumentem protikuřácké mafie) je,
že kuřáci umírají předčasně. V tom případě jupí! Co se vynaloží na jejich
léčbu, to se ušetří na výplatě penzí a dalších starobních dávek. A nula od nuly
pojde. To, jen tak pro zajímavost, pronesl už sir Humphrey před 30 lety
v seriálu Jistě, pane ministře.
Zákaz kouření v
restauracích už zavedly další evropské státy.
Víte, co se říká dětem: Když skočí Tonda od sousedů
z okna, skočíš taky?
Závěr: V kultovním, 33 let starém seriálu Návštěvníci
se hovoří o tom, že v roce 2484 je pivo zakázané, ale někteří lidé si jej
tajně vaří podomácku. Tehdy to bylo myšleno jako velká nadsázka. Jestli se ale
podvolíme všem totalitou zavánějícím příkazům a nařízením, může se tato
seriálová fikce stát skutečností. A ne až v roce 2484, už za pár let.
Původní text z 9. 12. 2016
Pokud se pro období před listopadem vžilo označení
„totalita“, pak lze současnost směle nazývat „totalitou 2.0“. V éře
soudruhů sice platila řada bizarních nařízení, ale nikdo vám nediktoval, co
smíte a nesmíte jíst, pít, kouřit. To dnešní mocipáni to s námi myslí tak
„dobře“, že nám naordinují celý životní styl. Patrně to souvisí se stále
posunovanou hranicí odchodu do penze, protože jen zdravý a silný jedinec si
v osmdesáti oblékne fáračky a vyrazí rubat uhlí. Aby se toho dožil, je
třeba začít už v dětství. A tak se zrodila pamlsková vyhláška. Když si
dnes chce dát Pepíček ve škole ke svačině housku s vysočinou, má smůlu.
Musí místo toho chroupat mrkev s cizrnou. A nyní došlo i na Pepíčkovy
rodiče. Chtějí-li si po práci odfrknout a skočit do místní hospůdky, i tady
strana a vláda myslí na jejich zdraví. Žádná rauchpauza, na to zapomeňte.
Můžete si celý večer srkat jedno, maximálně dvě piva, pokud se vám z nich
nezačne motat šiška a nezačnete vést nekorektní disputace, třeba že mouchy
kálely na obraz Mohameda. V takovém případě může hostinský pojmout
podezření, že jste podnapilí, zavolá četníky a vyvedou vás z lokálu.
A copak si na nás asi mocipáni vymyslí příště? Předpokládám,
že vydají befel, jak často smíme kopulovat a k tomu vyhotoví i přesný
manuál povolených poloh.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)