Česko, s.r.o.

* Příští rok v tuto dobu si budeme připomínat 100. výročí vzniku samostatného Československa. V té době ovšem budeme žít v Česku, s.r.o., neb stát bude řízen jako firma.
* Zdeněk Svěrák, jeden z nejmoudřejších současníků, uspořádal vyprodaný koncert u příležitosti 50leté spolupráce s Jaroslavem Uhlířem. Ač šlo o akci zejména pro děti, nemohl si pomoct a vyslovil tuto myšlenku: „Český národ zhyne. Nejprve zhloupne (viz výsledky voleb), pak se přestanou rodit (české) děti.“ Více zde:
http://www.reflex.cz/clanek/video/82850/zdenek-sverak-cesky-narod-zhyne-nejdriv-ztrati-rozum-a-pak-prestane-rodit-deti.html
* V květnu 1946 se v Československu konaly první poválečné a na dlouhou dobu poslední demokratické parlamentní volby. Komunisté v nich získali 38,85 % hlasů (jen o drobátko více než nyní ANO). Tehdejší Rudé právo to komentovalo těmito titulky: „Komunisté vedoucí silou národa. Ještě žádná politická strana neobdržela tak velkou důvěru. V nejdemokratičtějších volbách lid potvrdil a rozšířil mandát komunistů. Radostná nálada lidu.“ V roce 1946 jsem nežil, přesto mám silný pocit déjá vu.
* Chtěl jsem, jak je mým zvykem, napsat příspěvek s nadsázkou a humorem. Ale jaksi to nešlo...

Do postele a do Sněmovny s darebákem

Asi si pořídím černého kocoura, věšteckou kouli a rozjedu nový byznys. V pátek v hospůdce jsme s kamarády po xtém žejdlíku uspořádali volební tipovačku. Na účtenku každý napsal pět nejúspěšnějších stran s odhadem procent, které získají. Já na jedničku napsal hnutí ANO a přisoudil mu sedmadvacet procent. Naopak ČSSD jsem do top pětky, v níž jsem tomu poslednímu tipnul osm procent, vůbec nezařadil. Debakl socanů jsem prorokoval, protože se dopustili tří zásadních lapsů. Během čtyř let jejich vlády se sice lidem vedlo vcelku dobře a Česko prosperovalo, jenže tahle parta krom toho prosadila i řadu buzeračních zákonů a nařízení, která sebrala lidem svobody a přidala jim papírování. Jako kuřáka mě třeba sejří, že si v lokále čtvrté cenové u pivka nezapálím. Kdybych měl školou povinné děti, sejřilo by mě, že se jim nasáčkovaly do tříd tlupy retardovaných cikáňat nebo že musím děckám ráno chystat sváču, bo ve škole už si ji nekoupí. Chroupat mrkev bych je nenutil. Dalším průšvihem socdem byl jejich nic neříkající program na další léta plný floskulí. A když už vypustili do éteru něco konkrétního, páchali tím rituální sebevraždu. Jako když nekomický Sobot(k)a pár dnů před volbami plácnul, že Česko musí co nejdřív přijmout euro. Premiér figuruje i ve failu číslo tři. ČSSD jsou totiž partají bez vůdce, nemají lídra, nějakého badass týpka nebo kočenu. Nikdo z trojice Sobotka-Za orálek-Chovanec nemá dostatečně atraktivní pižmo, aby přilákalo vytoužené ovečky. Nemluvě o tom, že se kolem nich motala vyloženě odpudivá individua typu Dienstbiera juniora.

Že volby 2017 ovládlo ANO, by mě jako řadového občana trápit nemělo. Program má celkem v poho a při čtení některých bodů mi kebule i souhlasně přitakává. Problémem ovšem je, že tento projekt sice charismatického vůdce má, jenže s ním také stojí a padá. Všichni ostatní jsou jen zaměstnanci holdingu. A jejich šéf to je panečku povedené kvítko. Obšírný rozbor není nutný, stačí turboshrnutí: 80. léta bonzák a udavač, 90. léta tunelářskými metodami přišel k firmě, 0. léta díky pochybně získanému jmění a buldočí povaze pohlcuje další a další firmy, 10. léta lže, dál krade, pomocí státního aparátu likviduje konkurenci, a když nemá za zadkem své mediální guru, je arogantní a sprostý jak dlaždič. Zkrátka typický gauner. Jenž má šmrnc. Možná by stálo za to vypracovat odbornou studii, proč podobní charismatičtí darebáci (a z historie jich známe celou řadu) získávají náklonnost mas. Ale třeba na to amatérská selská psychologie postačí. Porovnejme to s obyčejnou chemií mezi pohlavími a předpářícími rituály. Téměř každá holka dá (přednost) sympatickému darebákovi před slušňáckým ťunťou.

Losnu nebo Mažňáka?

Splnil jsem svou povinnost... nebo přesněji využil jsem svého práva volit. Zkrátka jsem hodil hlas do urny a šel jsem na pivo. Jednak proto, že byl pátek, ale také proto, že se to smí. Bývaly doby, kdy ve stínu uren a třepotajících se vlajek  panovala prohibice... Zkrátka jsem přišel do výčepu a tam se odehrála scénka, která ve zkratce, ale přitom naprosto přesně vystihla podstatu současných voleb. Jeden bodrý chlapík chtěl zažertovat a nahlas v lokále utrousil: Volili jste Losnu nebo Mažňáka? Načež zareagoval zdánlivě normálně vypadající manželský pár. „Mažňák?“ otázala se paní, „ten má na kandidátce osmičku, že?“ Smíchy jsme téměř upadli pod stůl, jenže ono to k smíchu až tak nebylo. I lidé tohoto druhu, tedy ducha mdlého, mohou volit. A bohužel tak činí. To se pak nemůžeme divit, že všichni lidé ducha mdlého hromadně a bez rozmyslu volí Mažnáka.

Řidič ten pevný nervy má

Když jsem byl kluk, s rodiči jsme škodovkou projeli celou (východní) Evropu. Všichni, včetně otce za volantem, se kochali krajinou, malebností vísek a majestátností památek. A když jsme potkali oranžovou stodesítku, jako byla ta naše, zdravili jsme se blikáním. Byla to idyla. To embéčko jsem pak dostal k osmnáctinám. Mělo už hodně nalítáno, ale pořád paráda. Nejen proto, že se tehdy ve městě jezdilo šedesátkou a nebylo tam povinné kšírování. Jediný stres na cestách jsem si přivodil sám. Když jsem nedolil destilku do baterky, chcípla mi kára na první křižovatce. S chladičem to bylo stejné, každou chvíli jsem vařil. Ale i tak, furt pohoda. Dnes nemusím krom benzinu (a občas oleje) nic dolévat a auto šlape jako hodinky. Přesto jsem ve stresu non stop...
Každá famílie má dvě, tři, čtyři auta. Záleží na hogofogosti. A kapitalisté kašlou na železniční vlečky, které dříve vedly ke každé fabrice, a rvou všechno do kamionů. Takže se autem prokousáváte nekonečnými smradlavými kolonami a koukáte do všech stran a zrcátek, jestli vám nějaký jouda neudělá nečekanou myšku. Taky je třeba soustavně civět na tachometr, protože z každého druhého sloupu pomrkávají radary a fotopasti. Po návratu z výletu pak můžete tipovat, odkud dorazí první složenka. Navíc se zaklínadlem dnešní doby stalo dementní „zklidňování dopravy“. A tak se z dříve komfortních čtyřproudovek uměle vyrábějí dvouprodovky, kam to jde (i nejde), se prdnou retardéry, ostrůvky, betonové bloky. Když pak na rovné a přehledné cestě chytnete traktor nebo penzistu v klobouku, stejně ho nepředjedete, protože není kudy. To se pak člověk nediví, že leckterým šoférům prdnou nervy, ukazují si z okýnek fakáčky nebo si rovnou dají do držky. Zkrátka permanentní stres.
Současné spolehlivé káry mi vyhovují, protože jsem na auta bordelář. Přesto bych se raději naučil dolévat tu destilku a užíval si na cestách pohodu.

Galerie žumpy národa

Režisér, scenárista a producent Fero Fenič je jedním z nejvlivnějších česko-slovenských homosexuálů (jen konstatování, nic pejorativního) a zapáleným havlistou, aktivistou a sluníčkářem (to už je pejorativní). Jedním z jeho dlouholetých projektů je televizní GEN - Galerie elity národa. V prvopočátcích byl pořad hoden svého jména. Kromě profláklých celebrit, umělců nebo sportovců, které znají i účastníci Výměn manželek, představil také úspěšné byznysmeny, vědce, kapacity všemožných oborů. Potud vše OK. Jenže jak nám Fero stárne, stává se z něj nerudný dědek, který si prostřednictvím svého projektu léčí mindráky a používá ho jako nástroj propagandy. V aktuální sérii GENu se sice stále objevují špičkoví herci, muzikanti či vědátoři. Ovšem mezi ně Fero propašovává podivuhodné figurky, které pro Česko a společnost neudělaly prakticky nic a nálepku elity si podle autora zaslouží jen proto, že to pekli s Havlem, hráli si na disidenty, případně zdrhli za kopečky. Speciální kategorii medailonků osobností tvoří ti, kteří se ruku v ruce s Ferem snaží nasrat prezidenta Zemana a jeho věrné.
Novinářská a dokumentaristická nestrannost šla zkrátka do kopru, Fero si z pořadu udělal osobní agitku. Nad výběrem (j)elit už teď řada diváků kroutí hlavou, ale to, co jim Fenič naservíruje tuto neděli (15.10.2017, 20:00, ČT1), je už extra silné kafe. Mezi elitu národa, výkvět české kotliny zařadil prachsprosté bandity a vrahy, bratry Mašínovy. Není pochyb o tom, že se Fero definitivně pomátl. To se občas umělcům stává, což o to. Mě ale zaráží, že se kolektivně pomátlo i vedení veřejnoprávní televize. Nasadit něco tak brutálně kontroverzního v hlavním nedělním vysílacím čase?! Ale možná dělám předčasné závěry a díl s bratry Mašíny uvede čétéjednička jako speciál s novým názvem: GŽN - Galerie žumpy národa.