Zkouknul jsem biják Sociální síť, kterak koumák Mark Zuckerberg vykutil veleslavný facebook. Dlouho jsem jím byl nepolíbený, ale nakonec jsem podlehl. Taková „bichle ksichtů“, to může být zajímavé. Jsem tvor zvídavý a chtěl jsem vědět, jak lidi, které jsem roky neviděl, dnes vypadají, čím se živí a jaké skopičiny dělají ve volnu. Jenže jsem se dozvěděl velké kulové, neb uživatelé pokroutili Markovu myšlenku k obrazu svému. A tak se na mě denně valí tuny kuchařských receptů, kvízů, z netu stažených citátů a fotek neznámých harantů. To je největší peklo, fotky dětí. Neřeším etiku (co si ta děcka, až povyrostou, pomyslí o rodičích, kteří je (často v nelichotivých pózách) vystavovali jako housky v krámě). Řeším něco jiného. Mám v přátelích Honzu Hovorku, neb se z minulosti známe. Ale rozhodně v přátelích nemám Ninu Lilianu Hovorkovou ani Olivera Hovorku. Jestli má Honza potřebu fotky svého potěru sdílet, fajn. Ať jim zřídí osobní profily, přidá jim do přátel kamarády z pískoviště nebo mateřinky a můžou se navzájem chlubit, kdo udělal první bobek do nočníku a tak. Já Ninu ani Olivera neznám a jejich bobky v nočníku jsou mi šumafuk, nejsem pederast.
Po pěti letech na fb tedy seznávám, že o většině přátel a „facebookových přátel“ nevím zhola nic. Ale vlastně... Když na to kouknu po freudovsku, něco by se přece jen vyvodit dalo. Pepa Bůček stále sdílí kuchařské recepty. Z toho můžu soudit, že rád žere a patrně teď vypadá jako zápasník sumo. Jiřina Smutná se vyjadřuje výhradně prostřednictvím citátů, většinou v duchu, že život je svině a láska mrcha. To mi napovídá, že má Jiřinka asi splín. Frustrovat ji může, že její starej rád žere a vypadá jako zápasník sumo, nebo že naopak žádného nemá a moc by chtěla. Franta Vopička dává na fb jen kreslené fórky a rádoby vtipná videa. Tuším, že se asi v práci moc nenadře, pokud nějakou vůbec má, a pekelně se nudí. No vida, tak přece jen jsem se o přátelích něco dozvěděl. Já budu ovšem dál dávat na fb fotky svého ksichtu, neb ctím jeho původní myšlenku. Sice tím půjdu proti proudu, ale to jdu vlastně celý život.
Žádné komentáře:
Okomentovat