Zpomalovací semafor - cesta do pekel

Za 33 let šoférování jsem zažil dvě bouračky. Ve dvaceti jsem si vezl slečnu na chatu a na křižovatce jsem jí civěl do výstřihu místo na cestu. Sejmul jsem auto, mea cupla. O pár let později jsem byl v roli poškozeného já, nedal mi přednost poloslepý důchodce. Od té doby desítky let klídek. Ale klídek jen zdánlivý, protože šoférovat dnes je jeden velký stres. Po cestách se ve velkém motají geronti, kteří nevidí, neslyší a felčaři, kteří jim vystavili bumážku způsobilosti, patří za katr. A pak tu máme uživatele automobilů, kteří drží volant jako novicka přirození. A krom toho hážou řidičům kmeny pod nohy/kola města a správci silnic. Ve velkém rozjeli projekt „kurvení dopravy“, ovšem pod kamuflážním názvem „zklidňování dopravy“. Je to podobné jako kdyby dal někdo antraxu název „líbezníček“. Takže z komfortních čtyřproudovek vznikají dvouproudovky tím, že na ně nějaký retard plácne betonový zátaras a načmárá bílé lajny na asfalt. Pak to jsou genitálně umístěné ostrůvky a vrcholem mozkové lobotomoie jsou zpomalovací semafory. Kdyby někdo aspoň trochu zapojil selský rozum, dospěl by k tomu, že jejich efekt je přesně opačný. Zpomalovací semafor nic nezpomalí, pouze zvýší bezpečnostní riziko. Vezmeme to v bodech: 1) Rychlost porušují ti, co spěchají. A ti, co spěchají, okamžitě za semaforem dupnou na plyn, aby ztrátu dohnali. A dupnou na plyn ještě víc, protože na červené ztratili sekundy. 2) Semafor potrestá a uvězní i spořádané šoféry, kteří jeli za rychlíkem. Nezřídka se stane, že rychlík stihne projet, a uvězněni zůstanou jen ti nevinní. 3) Zpomalovací semafory vytvářejí „vláčky“. Zbrzdí dopravu a po zelené se rozjede kolona aut. Přesun takového „vláčku“ je sám o sobě bezpečnostním rizikem, a když takový vláček přijede k nejbližší křižovatce, šoféři na vedlejší si ani nevrznou (a také jim začnou téct nervy). 4) Pokud je u takového semaforu i přechod, chodci nabudou (mylného) dojmu, že nyní jsou v naprostém bezpečí a ztratí ostražitost, kterou měli před instalací semaforu... Každý rozumný dopravní stratég vám řekne, že bezpečná doprava je plynulá doprava. Její rozkouskování je horší než přerušovaná soulož. Ano, najdou se tací, kteří zpomalovacím semaforům aplaudují. Ale jde o jedince, jejichž mozková aktivita stačí pouze k tomu, aby od branky domu trefili do práce a zase zpět, a tam si uměli dalkáčem pustit Ordinaci v růžovce. Lidé, zodpovědní za instalaci těchto zvěrstev, pak tvrdí: „Oni si řidiči zvyknou“. Ovšemže, jak jinak. Člověk je tvor přizpůsobivý. Když mi vlak ujede nohu, také si po čase na pahýl zvyknu. Co jiného mi zbývá. Ale já nechci, aby mi vlaky amputovali nohy, ani aby někdo stavěl idiotské dopravní paskvily.