Jediný ministr, se kterým jsem si kdy tykal, jde od válu. Nadšený
nejsem, ale on mě Sváťa stejně neměl rád. S oblibou jsem si totiž u piva zapálil.
Nicméně Sváťa se brzy zmátoří, ostatně s tím musel počítat. Post ministra
zdravotnictví má v Česku zvláštní režim. Zatímco jsou ostatní členové
kabinetu zvyklí na čtyřleté působení, felčaři se během jednoho mandátu
vystřídají v křesle dva i tři.
Odchod druhého ministra asi nikdo oplakávat nebude. Na červený
seznam ohrožených druhů ho řadily všechny internetové ankety, které se
vyrojily po oznámených vládních čistkách. Aby ne, jeho přínos byl nulový stejně
jako smysl existence samotného úřadu. „Ministr pro lidská práva a rovné
příležitosti“ je pro Česko asi tak důležitý jako „ministr pro rovnoměrnou
populaci psů a koček“. Odejitý Jirka se však ocitl v nezáviděníhodné pozici.
Byť má dvojí občanství, je na tom hůře než bezdomovec. Svými výroky,
prohlášeními a legislativnímu návrhy nakrknul většinu Čechů. A do své rodné
země (narodil se ve Washingtonu) se asi taky dvakrát nepohrne. Poté, co si
Amíci zvolili novou hlavu státu, tam aktivistům, kteří nadržují parazitům a
neplechu páchajícím menšinám, pšenka nepokvete.
Žádné komentáře:
Okomentovat